Smrt nebolí, to jen havran svými křídly naposled v dešti zatančí.
Moje myšlenky patří tomu, tomu, kdo mě zná, ....
Ví, že nejsem zlá. ....
Zrcadlo ve tmě stojí, konečně se moje duše vidí.
V tom silném oparu bolesti a zmatku. Marně bych, zde hledala matku.
Temnota je kolem, blíží se a zahaluje. Černo je.
Vím, že přijde světlo, až tento sen skončí a pravda oči otevře.
To světlo se rozsvítí, věčným polibkem na dobrou noc mě uchvátí.
Smrt není konečná.
Neboj se děvčátko. Už není tolik času. Přijde už zakrátko.
Žádné komentáře:
Okomentovat